Vacþı mıc aꞇlı
eɴ ec v͛a þoꞇꞇv̅z
ꝼvll ıllz hvgar
aꞇ ꝼrǫ
nðꝛ ðꜹþa.
sͣ mıc nꝩlıga
noꝛn͛ vekıa
uílſıɴıſ ſpá
uılꝺı aꞇ ec reþa.
Vacþi mic atli
eɴ ec vera þottvmz
fvll illz hvgar
at frǫnðr ðꜹþa.
sva mic nꝩliga
nornir vekia
uílſiɴiſ ſpá
uildi at ec reþa.
Vakði mik Atli
en ek vera þóttumz
full illz hugar
að frændr dauða:
Svá mik nýliga
nornir vekja,
vílsinnis spá
vildi að ek réða.