ell mıc ıhꜹꝼ̅
kꜹlꝺ ero m͛ raþ þín
vılno̅c ec þᷤ nv
aꞇ ec vıþ volv̅ꝺ ꝺǫ̅a.
Kell mic ihꜹfvþ
kꜹld ero mer raþ þín
vilnomc ec þes nv
at ec viþ volvnd dǫma.
Kell mik íhöfuð,
köld eru mér ráð þín,
vilnumk ek þess nú
að ek við Völund dæma.