náð (noun f.) [°-ar; náðir/náðr] ‘grace, peace...’

• Gsind Hákdr 3^I/1 [var.] — náðir950
• Anon Líkn 8^VII/7 — náð ‘grace’1240
• Anon Lil 12^VII/4 — náðum ‘peace’1345
• Anon Alpost 11^VII/7 — náðum ‘peace’1375
• Anon Alpost 13^VII/7 — náða ‘mercies’1375
• Kálf Kátr 48^VII/6 — náðir ‘peace’1380
• Anon Vitn 14^VII/5 — náðir ‘graces’1392
• Anon Heil 11^VII/8 — náðar ‘of mercy’1400
• Anon Mey 43^VII/6 — náðir ‘mercy’1410

elements in compounds

• Hfr ErfÓl 10^I — naðfárs ‘-harm’ 1001